Nebe nad Špilberkem

Na Brnu je krásná jedna věc. Špilberk. V Olomouci nic takového není. Olomouc je placka. V Brně je to všude z kopce a všude do kopce. A nad tím vším je Špilberk. Z Olomouce musím vyjet na Svatý Kopeček, když se chci rozhlédnout po kraji. Ne tak v Brně.

V Brně vyjdu na Špilberk, projdu jednou bránou, pak po schodech druhou bránou, zatočím doleva a vyjdu u hradeb, na které si sednu.Vedle stojí strom, teď už bez listí, který vypadá tak… zvláštně. Uklidňuje mě.

Pod sebou mám výstaviště, nádraží, Petrov, ESF, pivovar, německé gymnázium a v dálce spoustu paneláků. Brno je v tomhle hrozně zvláštní. Že jste ve velkém městě poznáte podle tří věcí:

1. Je tu hodně moc lidí.
2. Jsou tu specializované prodejny Apple.
3. Ze Špilberku vidíte pořád jen Brno.

A taky je tu poslední dobou pořád hezky. Když jsem tam došel dnes (ne sám), Slunce bylo přímo naproti mně. Obrovská žlutá koule, kvůli které mě příjemně bolely oči. Člověku je hned tak nějak líp.

Stát tam na kopci, dívat se daleko, opravdu hodně daleko a chvíli se cítit opravdu volný. Vidět tramvaje, autobusy a trolejbusy, jak se šinou po těch nemožně malých ulicích a připadat si obrovský. To je nebe nad Špilberkem.